Klenčí pod Čerchovem leží na staré zemské stezce spojující Prahu s Řeznem. Archeologické nálezy zde dokládají osídlení okolo roku 1200 př.n.l.. První písemná zmínka je z roku 1325 v privilegiu krále Jana Lucemburského. Od roku 1546 je v Klenčí zřízena celní a poštovní stanice. V roce 1690 je obec povýšena císařem Leopoldem I. na město a je jí udělen znak. V roce 1743 staví Stadionové v Klenčí nový kostel sv. Martina na místě starého gotického kostelíku. Klenčí je rodištěm spisovatelů J. Š. Baara a J. Vrby a hudebníka J. Jindřicha. Obec je přirozeným centrem Horního Chodska, regionu s živým folklorem a východištěm mnoha turistických stezek, vedoucích do nedotčené přírody Českého Lesa a masivu Čerchova (1042 m n.m.), je také vyhlášena památkovou zónou.
Pro Vaše vzkazy, rady a připomínky naleznete v MENU Návštěvní knihu.
Kontakt: e-mail: Lkrutina@seznam.cz

Jak na kapra

20. prosince 2009 v 16:48 | kru |  MÉ ČLÁNKY

Aby z přípravy štědrovečerní večeře nebyl nejhorší vánoční zážitek.

Usmrcení kapra
To nejhorší budete mít za sebou hned na počátku. Kapra přidržte na pevné podložce hřbetem nahoru a rázným úderem do temene hlavy (nad očima) jej usmrťte. Nožem prořízněte žábry (na obou stranách hlavy), čímž přerušíte krevní oběh. Dojde tak k rychlému vykrvení. Maso díky tomu získá na chuti a prodlouží se doba jeho úchovy.
Přerušení krevního oběhu
Přerušení krevního oběhu

Odšupinění kapra
Odšupinění kapra
Šupiny odstraňujeme ihned po usmrcení ryby (nesmějí v kůži zaschnout). Kapra držíme za hlavu a škrabkou, tupou hranou nože, ale třeba i lžící (ta zabraňuje odlétávání šupin) jej zbavujeme šupin směrem od ocasu k hlavě. U velkého šupinatého kapra můžeme oškrábat u ocasu několik šupin nožem, pak prsty přitisknutými k tělu ryby (dlaní vzhůru) postupujeme proti šupinám od ocasu k hlavě. Šupiny se vyvracejí a neodletují.

Vyvrhnutí kapra
Vyvrhnutí kapra
Ostrý nůž vsuneme do řitního otvoru a rozřízneme břišní stěnu mezi břišními ploutvemi směrem k hlavě. Řez nesmí být hluboký, abychom nepoškodili vnitřnosti a zejména neprořízli žlučový váček (při jeho prasknutí raději konzumovatelné vnitřnosti nepoužijeme). Vnitřnosti uvolníme od břišní stěny a vyjmeme je z tělní dutiny odzadu. Nakonec palcem a ukazováčkem vyštípneme (nevyřezáváme nožem) jícen co nejblíže u hlavy. Z vyjmutých vnitřností ihned preventivně odstraníme žlučový váček. Nožem odřízneme (řezem do písmene V) žábry, ukryté pod skřelemi na obou stranách hlavy. Prsty žábry vytrhneme. U velkých ryb odřízneme hlavu a odstřihneme ploutve včetně ocasní. Kapra vymyjeme pitnou vodou (zbytečně nemáčíme), ihned osušíme textilní nebo papírovou utěrkou.
Vyvrhnutí kapra

Porcování / rozpůlení kapra
Porcování kapra
Kapra porcujeme na tzv. podkovičky (odborně zvané steaky) široké 3 až 5 cm. U vyvrhnuté, podélně nerozpůlené ryby vedeme řez přes páteř podél žeberních kostí. Takto rybu porcujeme až ke konci břišní dutiny; ocasní partii již rozdělujeme podélně.
Porcování kapra
Celé tělo kapra lze také rozdělit podélně a vyjmout páteř. Zevnitř podél páteře nožem přeřežeme žeberní kosti (kapr je již zbaven hlavy a ocasní ploutve). Špičkou nože kopírujeme páteř a kosti vedoucí od páteře k hřbetní ploutvi. Postupujeme od hřbetu za hlavou, rukou si přidržujeme (odtahujeme) odříznutou část. Takto postupujeme po obou stranách páteře. Výsledkem je vyjmutá páteřní kost s navazujícím systémem kostí hřbetní ploutve. Z půlek kapra bez páteře řežeme napříč porce 3 až 5 cm široké.
Porcování kapra

Stahování kůže kapra
Stahování kapra z kůže
Kdo není příznivcem rybí kůže na talíři, může ji z kapra předem stáhnout. Okraj kůže na břiše uchytneme nejlépe do štípacích kleští a opatrně stahujeme směrem ke hřbetu. Pomáháme si při tom palcem druhé ruky, kterým kůži při tahu uvolňujeme od svaloviny. Staženou kůži u hřbetu oddělíme nožem. Tak postupujeme po obou stranách kapra.
Stahování kapra z kůže

Filetování kapra
Filetování kapra
Kapra nařízneme podél hřbetní ploutve a opatrně nožem seřezáváme filet podél žeberních kostí. Postupujeme tak z obou stran a získáme filet obsahující jen v horní partii malé mezisvalové kůstky. Pokud i ty chceme eliminovat, nařezáváme horní polovinu filetu z vnitřní strany do hloubky zhruba 1,5 cm s mezerou mezi jednotlivými řezy maximálně 3 mm. Svalové kůstky se rozruší a po kuchyňské tepelné úpravě je lze bez nebezpečí konzumovat společně s masem kapra. (čerpáno a upraveno z http://www.vanocni-cukrovi.com)
Filetování kapra

Ale vypadá to pak dobře...

Já osobně kapra nejím, takže tradice netradice, už se těším na kuřecí řízek.

 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 iva221 iva221 | Web | 20. prosince 2009 v 19:27 | Reagovat

Se zájmem jsem si přečetla a prohlídla reportáž o přípravě kapra a zjistila jsem, že se i po letech můžu naučit něco nového. Při stahování kapra používám na přidržování utěrku, aby kůže neklouzala, ale kleště se mi zdají lepší. Letos to zkusím. Já smaženého kapra mám moc ráda, ale můj muž se drží stejného hesla jak ty - tradice, netradice. .. . . . . Hezký večer.

2 Domácí čajovna Domácí čajovna | Web | 21. prosince 2009 v 5:15 | Reagovat

ten začátek je teda hrůza, ale což... člověk se někdy musí asi smířit s tím, že je masožravec...

ale já radši taky usmažím kuřecí řízeček...

3 Romi Romi | Web | 21. prosince 2009 v 9:00 | Reagovat

Pěkný článek jak na kapříka. Já sama umím zabít i vykostit kapra, ale ryby nejíme, tak máme řízečky:)Děkuji moc za přání:) I tobě a tvé rodině vše nej!

4 Marie Marie | Web | 21. prosince 2009 v 16:05 | Reagovat

Hezky napsané. Při prohlížení fotografií, jsem se vrátila ve vzpomínkách do dětství, kdy pomocí kleští statohoval kapří kůži můj děda. Jako malá jsem dědu hrozně obdivovala.
Dneska u nás kapra nikdo nechce, a já ho jenom kvůli sobě kupovat nebudu. Taky máme kuřecí řízky.

5 Jarka Jarka | Web | 21. prosince 2009 v 19:03 | Reagovat

Tak živého kapra jsme měli ve vaně naposled když jsem byla malá holka a zabít ho, vykuchat a naporcovat ho uměl můj taťka. Od té doby co jsem vdaná, dost nevánočně kupujeme kapra už naporcovaného a často i v obchoďáku mraženého. Kapra míváme jen jako doplněk štědrovečerní večeře, hlavní chod jsou též kuřecí řízky.

6 iva221 iva221 | Web | 21. prosince 2009 v 21:03 | Reagovat

Dík za zprávu i přání. Přečetla jsem si článek o Klenčí. Mám k němu nějak blízko, miluju totiž knížku J.Š. Baara
Hanýžka a Martínek. Je tak krásně napsaná. A v dovětku jsem se dověděla, že právě Hanýžka byla spisovatelova maminka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.