Pro Vaše vzkazy, rady a připomínky naleznete v MENU Návštěvní knihu.
Kontakt: e-mail: Lkrutina@seznam.cz

Jak je to tedy s tou svobodou?

18. listopadu 2009 v 10:48 | kru |  MÉ ČLÁNKY
Tak máme za sebou dvacet let "svobody". Někdo slavil, někdo nadával a většina bilancovala. Bylo to před dvaceti lety, tehdy mě bylo dvanáct let, takže mé vzpomínky na tu dobu jsou jen letmé. Neuvědomoval jsem si, na rozdíl od mých rodičů a prarodičů, co se vlastně děje. Co vlastně způsobilo jejich euforii a radost z nastalých změn. Já změny vnímal zprvu pouze z úst naší učitelky, která přišla do třídy a povídá: "Tak děti, určitě víte, co se děje, přišly změny, takže jestli chcete, nemusíte mi už říkat soudružko učitelko, ale můžete mě oslovovat paní učitelko."
Všude kolem mě vládla zvláštní atmosféra. Věděl jsem, že přichází něco nového. Můj děda tuto dobu vítal s otevřenou náručí. "My se toho už nedožijeme, ale vy, vy se budete mít už dobře," říkával. Vzpomínám, jak si pečlivě, jako svátost schoval kousek ostnatého drátu, který věznil Čechy v pasti totality. Začal vyprávět o věcech, které jsme se nikdy neučili, o tom, jak náš kraj osvobodili Američani a o tak velkém člověku, který toho pro naši zemi tolik vykonal, jakým byl T. G. Masaryk. Děda už nežije, ale nikdy nepřestal doufat, že se zase vrátí podnikatelé typu Baťa, náš průmysl opět vyšplhá na špici ve světě a lidé už nepoznají co je to donášení, udávání a ničení životů lidí s odlišným názorem, než který nařizují představitelé a síly státu.
Není však jen černá a bílá. Je i šedá, ta střední. Snad střední zlatá cesta? No nevím. Nejspíš by byl a mnoho lidí i je při hodnocení uplynulých dvaceti let rozčarován. U moci už není pouze jedna strana, vládne demokracie, to je správné. Škoda jen že vláda těchto pánů mnohdy připomíná již tolikrát zmiňovaný "boj o koryta", vzbuzující pochyby, jde li jim skutečně o dobro nás, lidí v této malé zemi v samém srdci Evropy. Za dvacet let se vlády střídaly, zákony schvalovaly, zamítaly, novelizovaly. Něco dobře, něco z mého pohledu špatně.
Ale na závěr. Buďme rádi za Sametovou revoluci. Je to krok kupředu, i když cesta do cíle je asi delší, než si kdokoliv myslel. Své výhody to určitě přineslo. Vždyť před dvaceti lety by napsáním těchto slov hrozily postihy a vězení. A v neposlední řadě v roce 1989 lidé dokázali, že nejsou jen vystrašení a bojácní, kteří si musejí dávat pozor na to, co kde řeknou a tiše skřípat zubama a polykat nadávky na režim. Dokázali, že hrdý Český národ neusnul a že odvaha je v srdci každého, kdo přispěl k pádu této diktatury.
____________________________________________________________________________________________________

Státní symboly ČR

Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém, červeném, poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém, modrém, poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím, zlatém, poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.
Velký státní znakMalý státní znak
Státní barvy jsou bílá, červená, modrá v uvedeném pořadí. Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.
Státní vlajka
Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je stříbrný nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené zlatými lipovými ratolestmi. Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je nápis 'ČESKÁ REPUBLIKA'.
Státní hymnu tvoří první sloka písně Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla 'Kde domov můj'.

Kde domov můj, kde domov můj?
Voda hučí po lučinách
bory šumí po skalinách
v sadě skví se jara květ
zemský ráj to na pohled
a to je ta krásná země
země česká, domov můj
země česká, domov můj!

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Domácí čajovna Domácí čajovna | Web | 18. listopadu 2009 v 21:37 | Reagovat

To bez debat, byl to krok kupředu a k lepším zítřkům.

Ovšem, otázka je, zdali jsme někde nesešli z cesty, neklopýtáme a nejdeme do další diktatury alá EU jako hloupá telátka...
...a zda-li ta cesta ke svobodě neměla vést jinudy...

2 bor99 bor99 | Web | 19. listopadu 2009 v 20:18 | Reagovat

moc hezkej blok a kuknite na mě

3 bor99 bor99 | E-mail | Web | 19. listopadu 2009 v 20:20 | Reagovat

kuknite na mě plís

4 Eva* Eva* | Web | 20. listopadu 2009 v 16:44 | Reagovat

Já si nejsem jistá tím krokem dopředu, tahle doba se mi ani trochu nelíbí. :-(

5 Marie Marie | Web | 21. listopadu 2009 v 22:07 | Reagovat

Luboši s velkým zpožděním odpovídám. Fotím  fotoaparátem Kodak EasyShare Z650. Fotky někdy ještě upravuji, doostřuji a někdy přidám barvy. Ale záleží na tom jak se mi povede záběr.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama